|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Psychický dopad na ženy po samovolném potratu
Bauerová, Alexandra ; Rusová, Monika (vedoucí práce) ; Mrázová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na psychický a sociální dopad, který samovolný potrat má na mentální zdraví žen. Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na psychický dopad samovolných potratů na ženy a zkoumat různé faktory, které mohou ovlivnit jejich prožívání. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji popisu potratu, jeho etiologii, příznakům, nejčastějším typům, diagnostice a léčbě, kde popisuji instrumentální a medikamentózní metodu evakuace zbytků plodu, jejich postupu a také možná rizika. Dále v teoretické části popisuji, jaké emoce ženy zažívají při potratu a jejich dopad na sociální zázemí ženy. V empirické části se věnuji detailnímu popsání kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření mezi ženami, které prošly samovolným potratem. Kvantitativní výzkum byl distribuován pomocí online dotazníku na sociálních sítích. Výsledky naznačují, že ženy zažívají při samovolném potratu emoce zármutku, strachu, viny a mohou ovlivnit psychickou pohodu každé ženy. Výsledky také ukazují, že nadpoloviční většina žen neměla adekvátní informace o možnosti psychologické pomoci. Proto tato práce slouží jako náhled do psychického zdraví žen a tato problematika by se měla ve veřejném prostoru více...
|
|
|
Estimating willingness to pay for increasing probability to conceive
Kolářová, Natálie ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Cílem práce je analyzovat preference pro zv˝öení pravděpodobnosti početí. Ochota platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí je odhadována pomocí scénáře adaptačního opatření na individuální úrovni za vyuûití nového komplexu vitamínů a minerálů jako oceňovaného statku. Konkrétně pouûíváme model diskrétní volby se třemi atributy: zv˝öení pravděpodobnosti početí, počet měsíců snahy o početí, od kdy se tato pravděpodobnost zv˝öí, a náklady, které je třeba za tento produkt zaplatit. Údaje jsou získávány prostřednictvím průzkumu vyjádřen˝ch preferencí provedeného v roce 2014 ve čtyřech evropsk˝ch zemích (Česká republika, Spojené království, Itálie a Nizozemsko). Odhadujeme smíöen˝ logistick˝ model, kter˝ umoûňuje nepozorovanou heterogenitu preferencí. Zjistili jsme, ûe lidé jsou ochotni platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí u ûeny a jejich ochota platit je vyööí po 12 měsících snahy o početí, kdyû se ûena stává neplodnou. Respondenti jsou ochotni zaplatit za zv˝öení öance na početí i v období, kdy nejsou ûeny jeötě diagnostikovány jako neplodné, tedy od 6 měsíců snahy o otěhotnění, s v˝jimkou Nizozemska. Italové jsou ochotni zaplatit nejvíce, zatímco Nizozemci jsou ochotni zaplatit nejméně. Kontrolou hlavních charakteristik respondentů jsme zjistili, ûe ûeny staröí 35 let a ti, kteří mají zkuöenost s...
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Chromozomální vyšetření u plodů s poruchami vývoje
Štolfa, Miroslav ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Častou příčinou abnormálního vývoje plodu, která vede k předčasnému úmrtí plodu anebo narození poškozeného jedince jsou chromozomální aberace. Polovina všech spontánních potratů v prvním trimestru a téměř třetina v druhém trimestru je způsobena chromozomálními abnormalitami, především aneuploidiemi. Při prokázaných poruchách vývoje plodu by mělo být doporučeno invazivní prenatální cytogenetické vyšetření. Na základě cytogenetického nálezu mohou být těhotenství ukončena až do konce 24. týdně těhotenství. Vyšetřili jsme celkem 81 spontánních potratů, 46 plodů z uměle ukončených těhotenství a 80 abnormálně se vyvíjejících plodů z probíhajících těhotenství. Jako základní metoda pro vyšetření spontánně potracených plodů byla použita metoda G-pruhování. Genomová DNA plodů s prokazatelnými vývojovými vadami byla podrobena analýze metodou arrayCGH. Podíl abnormálních karyotypů plodů byl nejvyšší u spontánních abortů, a to 43,75 %. Jednoznačně převládaly numerické aberace (91,4 %). U uměle ukončených těhotenství bylo odhaleno 25,71 % abnormálních karyotypů. Nejnižší podíl 11,67 % aberací byl pozorován u plodů z probíhajících těhotenství. Metodou aCGH byla detekována submikroskopická aberace u 13,41 % plodů s ultrazvukovými nálezy. Celkový podíl mikroskopických a kauzálních submikroskopických chromozomálních...
|
|
|
Prenatální a perinatální ztráta v síti českých institucí
Hintnausová, Marie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ ZTRÁTA V SÍTI ČESKÝCH INSTITUCÍ Bc. Marie Hintnausová ABSTRAKT Etnografický výzkum mezi ženami, které zažily ztrátu dítěte v průběhu těhotenství nebo v období kolem porodu, odkrývá kontexty a pozadí, na kterých se odehrává prenatální a perinatálního úmrtí v České republice. Tato životní situace je ohraničována nejen biografickými trajektoriemi žen, které tato událost postihla, ale také společenským chápáním nenarozeného života a institucionálními definicemi lidské reprodukce. Práce ukazuje, jaké pojmy a významy se zaplétají do situace prenatálního a perinatálního úmrtí, a jakými trajektoriemi vedou společenská očekávání a státní a biomedicínské instituce ženy, které ztratily příslib nového potomka.
|
|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
|
Žena a potrat
GALLOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá péčí porodní asistentky o ženu s potratem. Konkrétně je práce zaměřena na péči o ženy, které si prošly spontánním potratem, mimoděložním těhotenstvím nebo umělým ukončením těhotenství ze zdravotní indikace. Prvním cílem této práce bylo zjistit, jak porodní asistentky pomáhají v naplňování potřeb u žen, které prodělaly potrat, a druhým cílem následně bylo zjistit spokojenost žen s péčí porodních asistentek. Práce je členěna na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsáno vymezení potratů podle české legislativy, dále jsou podrobně popsány příčiny, klinická stádia, diagnostika a terapie spontánního potratu a mimoděložního těhotenství. V teoretické části jsou rovněž rozebrány způsoby umělého ukončení těhotenství v prvním a druhém trimestru a možné komplikace tohoto zákroku. Důležitý úsek teoretické části tvoří kapitola zabývající se psychosociálními aspekty potratu, kam spadá i prožívání potratu ze strany muže nebo proces truchlení, ale také kapitola věnovaná přímo péči porodní asistentky o ženu s potratem. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, jehož cíli bylo zjistit, jak porodní asistentky pomáhají v naplňování potřeb u žen, které prodělaly potrat, a zjistit spokojenost žen s péčí porodních asistentek. Výzkumná data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které proběhly se sedmi respondentkami, jež za svůj život alespoň jednou prodělaly potrat. Rozhovory byly se souhlasem respondentek nahrány, potom přepsány, zanalyzovány metodou "tužka-papír" a zpracovány celkem do šesti kategorií (Komunikace, Informovanost, Potřeby, Péče porodní asistentky, Partner a Truchlení). Tyto kategorie byly dále členěny do deseti podkategorií. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny tři výzkumné otázky. První otázka zkoumala, jakým způsobem uspokojují porodní asistentky bio-psycho-socio-spirituální potřeby žen, které prodělaly potrat. Výzkum ukázal, že péče porodních asistentek o biologické potřeby je precizní avšak péče o psycho-socio-spirituální potřeby je adekvátní pouze u žen, které prodělaly potrat v druhém trimestru. U žen, které potratily v trimestru prvním, nebyly tyto potřeby ve většině případů dostatečně uspokojeny. Druhá výzkumná otázka zněla, jak hodnotí ženy péči porodních asistentek v průběhu potratu. Z výzkumu vyplývá, že ženy byly vesměs spokojeny s péčí o jejich fyzickou stránku a s odborností personálu, avšak několik respondentek nebylo spokojeno s péčí o stránku psychickou. Ženám během péče nejvíce chyběla empatická komunikace, zájem o jejich prožívání a informovanost. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jakým způsobem porodní asistentky pomáhají ženám zvládnout jejich situaci. Z výpovědí respondentek se ukázalo, že ženám nejvíce pomáhá vhodná, klidná a empatická komunikace, dostatečné informace, zájem o jejich prožívání a psychiku a také zajištění soukromí a intimity. Ženám také pomáhalo, pokud jim byla umožněna přítomnost partnera u potratu nebo alespoň během hospitalizace po potratu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že potrat pro ženy skutečně představuje velmi náročnou a traumatizující záležitost. Ukázalo se, že vhodný přístup porodních asistentek vskutku může ženám velmi pomoci tuto situaci zvládnout. Na základě výsledků výzkumu byl vytvořen leták s instrukcemi pro porodní asistentky, týkající se péče o ženy s diagnózou potrat. Leták může porodním asistentkám sloužit jako pomoc při péči o tyto ženy a může napomoci ke zlepšení jejich péče.
|
|
|
Vliv progesteronu na maternální imunitní systém v těhotenství
Škvorová, Anna ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Těhotenství představuje velkou výzvu pro maternální imunitní systém. Z imunologického pohledu je plod semi-alogenním štěpem. Mechanismy umožňující imunologický paradox tolerance plodu stále nejsou dostatečně známy a vyžadují další výzkum. Komplikovaná síť imuno-endokrinních interakcí zajišťuje růst a vývoj plodu uvnitř matčiny dělohy. Nezastupitelnou úlohu v těhotenství hraje progesteron. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o působení progesteronu na imunitní systém v těhotenství a jeho mechanismech. Progesteron může působit na cílové buňky pomocí klasických jaderných progesteronových receptorů, které fungují jako transkripční faktory, nebo různými jinými způsoby, včetně negenomové rychlé signalizace. Progesteron vytváří podmínky pro úspěšné početí a těhotenství, mění množství, lokalizaci a vlastnosti imunitních buněk a produkci cytokinů. Například redukuje antigen-prezentující kapacitu dendritických buněk, monocytů a makrofágů, potlačuje cytotoxicitu NK buněk, podporuje proliferaci děložních NK a dendritických buněk, ovlivňuje B lymfocyty a indukuje vznik T regulačních lymfocytů a jejich přísun na fetomaternální rozhraní. Široká škála imunomodulačních vlastností progesteronu zasluhuje další výzkum. Jejich lepší pochopení může vydláždit cestu k rozvoji vhodné diagnostiky a léčby...
|
|
|
Chromozomální vyšetření u plodů s poruchami vývoje
Štolfa, Miroslav ; Novotná, Drahuše (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Častou příčinou abnormálního vývoje plodu, která vede k předčasnému úmrtí plodu anebo narození poškozeného jedince jsou chromozomální aberace. Polovina všech spontánních potratů v prvním trimestru a téměř třetina v druhém trimestru je způsobena chromozomálními abnormalitami, především aneuploidiemi. Při prokázaných poruchách vývoje plodu by mělo být doporučeno invazivní prenatální cytogenetické vyšetření. Na základě cytogenetického nálezu mohou být těhotenství ukončena až do konce 24. týdně těhotenství. Vyšetřili jsme celkem 81 spontánních potratů, 46 plodů z uměle ukončených těhotenství a 80 abnormálně se vyvíjejících plodů z probíhajících těhotenství. Jako základní metoda pro vyšetření spontánně potracených plodů byla použita metoda G-pruhování. Genomová DNA plodů s prokazatelnými vývojovými vadami byla podrobena analýze metodou arrayCGH. Podíl abnormálních karyotypů plodů byl nejvyšší u spontánních abortů, a to 43,75 %. Jednoznačně převládaly numerické aberace (91,4 %). U uměle ukončených těhotenství bylo odhaleno 25,71 % abnormálních karyotypů. Nejnižší podíl 11,67 % aberací byl pozorován u plodů z probíhajících těhotenství. Metodou aCGH byla detekována submikroskopická aberace u 13,41 % plodů s ultrazvukovými nálezy. Celkový podíl mikroskopických a kauzálních submikroskopických chromozomálních...
|
host ::
RSS.